You are visiting a website that is not intended for your region

The page or information you have requested is intended for an audience outside the United States. By continuing to browse you confirm that you are a non-US resident requesting access to this page or information. Switch to the US site. 

Časná mobilizace na JIP

Bylo prokázáno, že časná mobilizace pacientů JIP představuje řešení, jež je proveditelné, bezpečné a má pozitivní přínos na zlepšování fyzických funkcí. Současně přispívá ke zkrácení pobytu v nemocnici a na JIP (jednotce intenzivní péče).*


*(Morris 2007, Truong 2009, Herridge 2003, Titsworth 2012)

Časná mobilizace

Bylo prokázáno, že časná mobilizace pacientů JIP představuje řešení, jež je proveditelné, bezpečné a má pozitivní přínos na zlepšování fyzických funkcí. Současně přispívá ke zkrácení pobytu v nemocnici a na JIP (jednotce intenzivní péče).*

Imobilita a upoutání na lůžko negativně přispívají k rozvoji slabosti, která bývá spojována se zhoršenými fyzickými funkcemi, kvalitou života a návratem do práce u osob, které prodělaly pobyt na JIP. (Morris 2007, Truong 2009, Herridge 2003, Titsworth 2012)

Mnoho tělesných systémů je ovlivněno negativními změnami spojenými s imobilitou již za necelých 24 hodin. Postižené tělesné systémy zahrnují dýchací soustavu, kardiovaskulární systém, vylučovací a gastrointestinální funkce, stejně jako kožní a muskuloskeletální systém. Vážně nemocní pacienti mohou ztratit významné množství svalové hmoty. V době, kdy jsou pacienti trpící syndromem akutní dechové tísně propouštěni z JIP, představuje podle Herridge úbytek tělesné váhy 18 %. Fyzická neaktivita navíc přispívá k rozvoji atelaktázy, rezistence na inzulin a kontrakturám kloubů. (Herridge 2003)

Časná mobilizace, zahrnující fyzickou a pracovní léčbu již od počátečních dnů po vážném onemocnění, se ukazuje být bezpečná a dobře tolerovaná. Výsledkem jsou pak lepší funkční výsledky v době propouštění z nemocnice, kratší trvání deliria a více dnů bez ventilace ve srovnání se standardní péčí. (Brahmbatt 2010)

Strukturovaná časná mobilizace pacienta z JIP se provádí za následujícími účely:

  • Zlepšení dýchací funkce
  • Snížení negativních dopadů imobility
  • Zlepšení úrovně vědomí
  • Zvýšení funkční nezávislosti
  • Zlepšení kardiovaskulární kondice
  • Zlepšení psychologické pohody
  • Snížení rizika deliria (Stiller 2003)

Bylo prokázáno, že mobilizace pacientů s umělou plicní ventilací, kteří jsou umístěni na JIP, formou posazování a vstávání z lůžka je proveditelná a bezpečná. O úspěchu tohoto postupu svědčí i výsledky dalších klinických studií. Dalším přínosem je nižší míra výskytu vážných nežádoucích účinků. *

Doporučení Evropské respirační společnosti a Evropské společnosti intenzivní medicíny (ESICM) uvádí, že v rámci každodenních klinických rutin na JIP je třeba aplikovat multidisciplinární přístup k časné mobilizaci. Je třeba se vyhýbat přísným vylučujícím kritériím a pacienty je nutné posuzovat komplexně. Časnou mobilizaci lze provádět s využitím přístupu na bázi dedikovaného týmu a v souladu s individualizovaným pacientským protokolem. (Truong 2009, Hopkins 2010, Garzon-Serrano 2011)

Vzpřímená pozice


Uvedení pacienta s umělou plicní ventilací na JIP do polohy vestoje má významné fyzické přínosy, například zlepšení jeho respirační funkce nebo posílení jeho muskuloskeletálního systému. Zatímco je zesláblý pacient na umělé plicní ventilaci uveden do polohy vestoje pomocí stavěcího/naklápěcího zařízení, mohou fyzioterapeuti s pacientem pracovat a provádět zdvihání břemen, cvičení dolních končetin, pasivní protahování a cvičení rovnováhy; tyto postupy podporují postup směrem k aktivní mobilizaci. (Chang a kol. 2004a)

Poloha vestoje během umělé plicní ventilace zlepšuje dýchací funkce, optimalizuje funkci plic i příjem kyslíku, taktéž stimuluje autonomní aktivitu a snižuje zatížení srdce způsobované kompresí. (Hoste 2005, Zhu Chang 2004b, Gosselink 2008) Tým zaměřený na centrální intenzivní a urgentní medicínu na klinice v Kolíně nad Rýnem realizoval studii, při níž byli pacienti uváděni do polohy vestoje pomocí zařízení Sara Combilizer, a dosáhl velmi dobrých výsledků. Pacienti byli zvedáni do vzpřímené polohy (náklon o 60 stupňů) a v této poloze setrvali po dobu dvou hodin. Výsledkem bylo jasné zlepšení příjmu kyslíku, zatímco nedošlo k nestabilitě krevního oběhu pacientů. (Dueck 2010)

Alternativou je poloha v sedu, s opřením


Polohovací zařízení, kde je možné měnit náklon opěradla, dokáže vyhovět potřebám pacienta a poskytuje důležitou výhodu pro pacienty, kteří jsou velmi slabí. (Dean a kol. 2008)

U pacientů, kteří nemohou stát, může sezení v křesle pomáhat předcházet hypovolemii (Wenger 1982), redistribuovat tlak působící na kůži, změnit klidovou délku svalů, pomoci orientaci a zatížit obratle, což zamezuje ztrátě vápníku a napomáhá lepšímu vyživování chrupavek. (Hough 2001)

Cenová efektivita


Bylo prokázáno, že časná mobilizace pacientů na JIP snižuje počet dnů na umělé plicní ventilaci a snižuje délku pobytu na JIP i v nemocnici(Schweickert 2009, Bassett 2012, McWilliams 2013)

Lord a kol. 2013 vypracoval finanční model, který ukazuje, že investice do programu časné rehabilitace na JIP může nemocnici přinést čistou finanční úsporu. Ukazuje, že i za těch nejkonzervativnějších předpokladů, jsou čisté náklady na implementaci programu časné mobilizace na JIP v porovnání s podstatným zlepšením výsledků léčby u pacientů relativně skromné.

* Bailey 2007, Morris 2008, Bourdin 2010, Pohlman 2010, Leditschke 2012, Clark 2012, Winkelman 2012, Titsworth 2012, McWilliams 2011 a 2013, Korupolu 2010, Genc 2012